Počet mladých smrků na Šumavě prudce stoupá

Počet mladých smrků v Národním parku Šumava prudce stoupá. Podle statistiky z aktuální inventarizace jich na rozlohu jednoho hektaru připadá 8600, zatímco v roce 2002 bylo toto číslo výrazně nižší, konkrétně 3700.

Správa Národního parku Šumava nechala již potřetí zpracovat Velkoplošnou inventarizaci lesa na svém území. Ústav pro výzkum lesních ekosystému (IFER provedl první šetření v letech 2001-2004, další 2013-2014 a poslední v roce 2019. Inventarizace probíhá na statisticky reprezentativním vzorku více než 200 trvalých zkusných ploch bez ohledu, jestli je les ponechán samovolnému vývoj, nebo se v něm provádí zásahy.

Je to také jediný způsob, jak přímo zjistit skutečný přírůst lesa. Spolu s ukazatelem obnovy lesa indikuje stav a vývoj lesů na území nároního parku. Těžbou a odvozem dřeva, a také i přirozeným rozkladem odumřelého dřeva dochází k úbytku biomasy v lese.

Podle Martina Černého z Ústavu pro výzkum lesních ekosystémů byl přírůst v období mezi lety 2014 a 2019 na stejné úrovni jako v předchozím období. Nižší mortalita a těžby však zvedly celkovou zásobu živých stromu o 700 tisíc metrů krychlových, v lese také bylo ponecháno odumřelé dřevo, díky čemu jeho objem stoupl o 500 tisíc metrů krychlových.

Správa Národního parku Šumava za celou svou existenci vysadila zhruba 15 milionů stromů. V současnosti se ve zmlazení vyskytuje zhruba 580 milionů stromků, které jsou vyšší než 10 cm. Drtivá většina těchto stromu pochází ze semen mateřských rostlin.

„Právě ověření toho, jak sama příroda vytváří ekosystémy, je jedním ze smyslů národních parků. A ověření si takové pravdy může být docela šokujícím překvapením.”

Dominantní smrk

Klíčovým sdělením inventarizace je, že hlavní roli si v lesích Šumavy ponechává smrk. Jeho zastoupení je ve všech nadmořských výškách průměrně kolem 74%. Historické údaje totiž ukazují, že smrk převažoval i v lesích bez zásahu člověka v nižších nadmořských výškách , kde by měla podle teorie převládat buk a jedle.

Hubený vysvětluje, že data jsou důležitá pro další hodnocení vývoje les v nově navržených zónách. Více info o nové zonaci Šumavy zde. Umožní to tak charakterizovat rozdíly mezi lesy ponechaným přírodním procesům a lesy, které je nutné upravovat lidskými zásahy další desetiletí.

„Ačkoli Správa už od roku 2014 smrk vůbec nesází a od roku 1996 do roku 2013 vysadila celkem 5,2 miliónů smrkových sazenic, je dnes v obnově lesa přes 400 miliónů smrků. A jeho početnost v obnově stále roste! Průměrně je tu na 1 hektaru 8 600 mladých smrků. Přitom v roce 2002 to bylo jen 3700. Člověk se na těchto hodnotách podílel pouze 2 procenty,” zmiňuje náměstek ředitele Správy NP Šumava Jan Kozel.

Četnost buku a jedle

Buk jako druhá nejčastěji zastoupená dřevina se tu zatím výrazněji neprosazuje. Jeho zastoupení je kolem 10%. Dominantní zastoupení smrku tak ani náhodou neohrožuje. Nezměnily to ani výsadby, kterými chtěla Správa obnovu buku podpořit. Za existence národního parku se vysadilo 3,8 milionu buků, dnes jich na celém území roste 56 milionů. Dnes se už však žádné další stromy nesází, podporují se pouze ty přítomné a odborníci sledují, jak s dřívější pomocí příroda naloží.

Početnost jedle také vzrostla, podle inventarizace jich dnes ve státních lesích Šumavy roste 20 milionů. Podle údajů se jedná o více než pětinásobek množství z roku 2001. Její zastoupení mezi dopělými stromy je však jen kolem 1%.

Zdroj: Tisková zpráva NP Šumava, ČTK