První přírodní lokalita světového dědictví UNESCO v Česku

Výbor pro světové dědictví UNESCO schválil na konci července zapsání národní přírodní rezervace Jizerskohorské bučiny na Seznam světového dědictví UNESCO. V ČR tak jde o první přírodní lokalitu, která byla oceněna jako skutečná součást dědictví celého lidstva – všech patnáct ostatních míst v Česku patří mezi význačné kulturní památky.

Lokalitou světového dědictví UNESCO se staly dvě jádrové části rezervace: Poledník a Štolpichy, kde již od roku 1960 probíhá přirozený vývoj bez zásahu člověka. Zbylá část NPR a jejích ochranné pásmo představují ochranné pásmo péče o krajinu a udržitelného rozvoje. Bučiny zabírají plochu velikosti zhruba sedmadvaceti kilometrů čtverečních na severním úbočí Jizerských hor od Oldřichova v Hájích po Lázně Libverda.

„Je to mimořádný úspěch. Jizerskohorské bučiny se nyní dostaly mezi takové poklady světové přírody, jako je proslulý Yellowstonský národní park, Bělověžský prales, Bajkalské jezero, africké pláně v Serengeti, Velký bariérový útes u Austrálie nebo vodopády Iguazú na hranicích Brazílie a Argentiny,“ komentuje rozhodnutí UNESCO František Pelc, ředitel Agentury ochrany přírody a krajiny ČR. AOPK ČR připravovala podklady pro nominaci spolu s Lesy ČR s. p. a dalšími experty.

Zůstává otázkou, jaké výhody zapsání na seznam světového dědictví přinese. Co se týče finanční stránky, peníze z organizace OSN čekat nelze. To zůstává nadále v režii českého státu. Podle regionálního ředitele Agentury ochrany přírody a krajiny Jiřího Huška jsou potřeba peníze především na zaplacení strážců přírody.

Snaha o zápis byla společným projektem několika zemí z Evropy, původně bylo v návrhu 29 lokalit s bučinami. AOPK ČR využila pro přípravu rozsáhlých podkladů i cenné výsledky víceletého výzkumu, který v Jizerskohorských bučinách provádí se svým týmem Miroslav Svoboda z Fakulty lesnické a dřevařské České zemědělské univerzity v Praze.