Oblíbené potraviny, jejichž pěstování není moc šetrné k přírodě
V současnosti roste poptávka po potravinách, které nezatěžují nejen naše tělo, ale i planetu. Je již známým faktem, že produkce masa stojí za uvolňováním obrovského množství skleníkových plynů. Podobnou ekologickou stopu však zanechává i pěstování některých plodin – některé z nich spotřebují obrovské množství vody a plochy, které vznikly kácením lesů. V tomto článku si představíme několik oblíbených potravin, které jsou toho příkladem.
Avokádo
Důležitý zdroj bílkovin, vitamínů a zdravých tuků pro ty, kteří se rozhodli vyřadit maso ze svého jídelníčku. Produkce tohoto ovoce přitom vyžaduje obrovské množství vody, což v oblastech pěstování vede k suchu a porušování zákonů. S tímto problém se setkávají například v chilské oblasti Petorca, kde se na mnoha avokádových plantáží instalují nelegální potrubí a studně na odvod vody z řek na zavlažování úrody. V důsledku toho tak vysychají řeky a hladina podzemní vody klesla natolik, že to vyvolalo regionální sucho.
Na výrobu jednoho kilogramu avokáda je podle organizace Water Footprint Network potřeba až dva tisíce litrů vody. Jde o čtyřnásobné množství oproti produkci jednoho kilogramu pomerančů a až desetinásobné množství než je potřeba na stejné množství u rajčat.
Kakao
Kakaové boby jsou sice považovány za zdravější alternativu sladkých pochutin, toto exotické ovoce si však vybírá svou daň na přírodě. Kakao je příčinou odlesňování tropických lesů. Výzkumník z Oxfordské univerzity Joseph Poore tvrdí, že kakao je po hovězím, vepřovém a drůbežím mase jedním z největších přispěvatelů globální ztráty biologické rozmanitosti. Odhaduje se, že kvůli produkci kakaa bylo mezi lety 1988 až 2008 pokáceny 2 až 3 miliony hektarů tropických lesů.
Pobřeží slonoviny, největší světový producent kakaa, a největší čokoládovny se zavázaly ukončit produkci a získávání kakaa z chráněných lesů. Pokud bude odlesňování pokračovat, mohlo by Pobřeží slonoviny do roku 2034 přijít o všechny lesy. Tyto lesy jsou domovem druhů, jako je šimpanz západní, který je od roku 2016 klasifikován jako kriticky ohrožený. Navzdory slibům velkých čokoládoven je však odlesňování v Africe stále značné.
Mandle
Oblíbenou alternativou kravského mléka se stalo mandlové mléko. Pěstování mandloní však vyžaduje obrovské množství vody, což z nich činí jedny z nejméně udržitelných ořechů. Mandle jsou velmi žíznivou plodinou – spotřeba vody se odhaduje na 12 litrů na jeden ořech. K tomu je třeba vzít v ůhau dopad na biologickou rozmanitost a dopad pesticidů, které jsou k ochraně mandloní potřeba. Ekologičtejší variantou mandlového mléka může být například rýžové mléko.
Houby
Houby, které jsou velmi bohaté na živiny, jsou zodpovědné za uvolňování velkého množství emisí, které pocházejí z energie potřebné k udržování tepla v místnostech, kde se pěstují. Podle studie financované americkým ministerstvem zemědělství se při výrobě jednoho kilogramu Agaricus bisporus – běžných žampionů, které kupujeme v obchodech – vyprodukují 2 až 3 kg oxidu uhličitého. Většina emisí pochází z energie potřebné k udržování tepla v místnostech, kde se houby pěstují.
Analýza Michiganské univerzity zjistila, že pěstované houby produkují v průměru 3 kg oxidu uhličitého na kilogram. To je však stále mnohem méně než u hovězího, a dokonce i kuřecího masa, které je považováno za nejekologičtější. Stejné množství jako houby však produkují i mořské ryby – tuňák uvolňuje 2,2 kg CO2/kg. Rybolov má samozřejmě také své vlastní problémy v oblasti životního prostředí a biologické rozmanitosti.
Existuje však řada způsobů, jak pěstování hub učinit šetrným k životnímu prostředí. Jednou z možností je využití většího množství potravinářského a zemědělského odpadu k vytvoření udržitelných kompostových substrátů. Pro balení hub by se místo plastových obalů mohly používat biologicky rozložitelné obaly.
Sója
Sójové výrobky patří mezi potraviny s největším obsahem bílkovin mezi rostlinnými produkty. Sójové maso nebo tofu tak představuje nejlepší alternativu masa. Pěstování sóji má však neblahý vliv na amazonské pralesy, které se v posledních desetiletích kvůli této rostlinné potravině výrazně zmenšily.
V letech 2004-2005 byly deštné pralesy ničeny druhým nejrychlejším tempem v historii, a to zejména kvůli rostoucí poptávce po půdě pro pěstování sóji a chov hospodářských zvířat, uvádí Greenpeace. Vyhlídky pro Amazonii se zdály být neradostné, protože celosvětová poptávka po sóji vzrostla.
V roce 2006 vydala organizace Greenpeace zprávu odhalující souvislosti mezi odlesňováním Amazonie, sójou a masem. Výzkum ukázal, že společnosti jako McDonald’s a další řetězce rychlého občerstvení a supermarkety podávají maso ze zvířat, která byla pravděpodobně krmena sójou vypěstovanou ve zdevastovaném amazonském deštném pralese.
Plocha, na které se pěstuje sója, se celosvětově více než zčtyřnásobila, jenom v samotné Brazílii se ztrojnásobila. K úbytku lesů však nepřispívá sója pro své rostlinné produkty, ale pro svou podporu destruktivního živočišného průmyslu a krmení miliard zvířat, která jsou každoročně porážena pro potraviny. Ať už jde o kácení půdy pro pastvu krav nebo pěstování sóji pro krmení zvířat, živočišné zemědělství je dnes v Brazílii zodpovědné za více než 80 procent odlesňování. Od roku 2013 se míra odlesňování v Brazílii zvyšuje a masivní požáry v roce 2019 tuto situaci jen zhoršily.
Nejlepší možnost na poli nebankovních půjček!
Půjčka COFIDIS se zcela přizpůsobí Vám – zájmy klienta jsou na prvním místě.
S online půjčkou navíc obdržíte peníze do 24 hodin!
Zdroj: Reuters, BBC