Vědci zjistili, že stromy jsou schopné přijímat nanoplasty

Laboratorní studie ukázala, že běžné lesní stromy jsou schopny přijímat plastové částice svými kořeny a přenášet je do nadzemních tkání rostliny. Dopad tohoto jevu na potravní řetězec je zatím nejasný.

Plastový odpad dnes znečišťuje všechny světové ekosystémy, a to i ty, které se nacházejí daleko od civilizace. Jen v důsledku nárůstu používání jednorázových plastů za účelem snížení míry infekce Covid-19 vzniklo od začátku pandemie odhadem 8,4 milionu tun plastového odpadu ze 193 zemí.

Plasty se rozkládají extrémně pomalu. Podle německého svazu ochrany přírody a biodiverzity se plastová taška rozkládá 10 až 20 let, plastové brčko 200 let a plastová láhev 450 let. Během rozkladu se tyto předměty postupem času rozmělňují na stále menší částice. Ty se označují jako mikroplasty (částice menší než 5 mm) nebo nanoplasty (částice menší než 1 000 nm).

Zejména částice nanoplastů představují potenciální nebezpečí pro živé organismy, protože ty mohou tyto částice absorbovat. Částice se hromadí v tkáních a existují náznaky, že mohou způsobovat chronické záněty.

Podle agentury Reuters se odhaduje, že člověk každý týden pozře asi pět gramů plastů. Tyto nové údaje však mohou tyto výpočty změnit.

Příjem rostlinami

Výzkumná studie švýcarského Spolkového ústavu pro výzkum lesního sněhu a krajiny WSL publikovaná v časopise iForest zkoumala absorbci nanoplastů u tří běžných druhů lesních dřevin, konkrétně břízy, smrku a přisedlého dubu.

Díky tomuto výzkumu byl tým schopen detekovat částice v rostlinných tkáních po jednom až čtyřech dnech, a to především v těch částech kořenů, které byly v přímém kontaktu s vodou smíchanou s nanoplasty. Malé množství nanoplastů se však nahromadila i v horních částech kořenů a v listech. U břízy, která spotřebovává velké množství vody, se značné množství nanoplastů ukládalo také v kmeni. Podle teorie vědců se nanočástice přenášejí xylémem, tedy cévami, kterými se voda pohybuje po rostlině.

Ačkoli množství plastů absorbovaných analyzovanými stromy je malé, přesto by mohlo mít vážné důsledky v globálním potravinovém řetězci.

“Pokud jsou stromy vystaveny těmto koncentracím po několik let, můžeme s jistotou očekávat, že se značné objemy přenesou do listů, kmene a větví a následně se v nich nahromadí,” vysvětluje Gessler.

Tým nyní provádí další experimenty, aby zjistil, zda nanoplasty narušují fotosyntézu, přesněji fotochemickou reakci semenáčků, a následně ovlivňují výživu rostlin. Gessler je přesvědčen, že problém, který představují plasty, můžeme vyřešit pouze zákazem jednorázových plastových obalů všude tam, kde je to možné, a co největší recyklací.

Nejlepší možnost na poli nebankovních půjček!

Půjčka COFIDIS se zcela přizpůsobí Vám – zájmy klienta jsou na prvním místě.

S online půjčkou navíc obdržíte peníze do 24 hodin!

Zdroj: iForest, The Institution of Engineering and Technology