Obnova ekonomiky po pandemii je šance pro obnovitelné zdroje

Pandemie koronaviru představuje pro světovou energetiku největší šok za více než sedmdesát let. Podle Mezinárodní agentury pro energii je možné, že současná situace odstraní dominantní spotřebu paliv, a naopak poroste poptávka po obnovitelných zdrojích.

Nízká poptávka po energiích

Podle dat Mezinárodní agentury pro energii (IEA) by letos kvůli karanténním opatřením mohla poptávka po energíích obecně klesnout až o šest procent, což je více než v době finanční krize v roce 2008.

Díky slabší poptávce po energiích však budou nižší emise uhlíku. Pokles emisí by tak mohl být až o osm procent, což je šestkrát větší úbytek než ten, který byl v roce 2009 po finanční krizi. Tehdy ubylo 400 milionů tun emisí.

Poptávka po zelené energii navzdory krizi roste

Fatih Birol, šéf IEA, konstatoval, že se jedná o historický šok pro celý energetický svět. Za současné situace koronavirové krize prudce klesá poptávka po všech palivech, tedy uhlí, ropě a zemním plynu. Za nevídaného úbytku spotřeby elektřiny se drží pouze obnovitelné zdroje energie. Podle šéfa agentury je zatím brzy na vyhodnocení dlouhodobých dopadů. Energetické odvětví, které vzejde z krize, však bude jiné. Situace by také měla popostrčit společnosti směrem k čistějším zdrojům energií. Do balíčků finanční pomoci totiž začleňují požadavek zeleného podnikání i některé vlády. Čistá elektřina tak bude mít možnost získat důležitou roli v globální energetice.

Zatímco poptávka po elektřině se v prvním čtvrtletí snížila o 2,6 procenta, výroba energie z obnovitelných zdrojů se ve stejném období zvýšila o tři procenta. IEA předpokládá, že do konce roku dosáhne podíl obnovitelných zdrojů elektrické energie třiceti procent.

Snižující se poptávka po uhlí

Koronavirová krize se projevila nejvíce na poptávce po uhlí. V prvním čtvrtletí 2020 se meziročně snížila o osm procent. První příčinou je to, že Čína jako největší výrobce i spotřebitel uhlí byla zasažena útlumem ekonomiky nejvíce. Druhou příčinou se stal levný plyn a pokračující prosperita obnovitelných zdrojů, které uhlí nahrazují. A v neposlední řadě bylo důležitým faktorem i mírné počasí, které omezilo spotřebu uhlí.

Česko se nechopilo příležitosti

Zatímco vyspělé ekonomiky v oblasti energeticky většinou chápou současnou krizi jako příležitost pro zavedení efektivnějších technologií a obnovitelných zdrojů, Česko podobné ambice nemá. Vláda svůj zrak upnula na záchranu ekonomiky a oblasti energetiky dál drží směr chystanou výstavbou nových jaderných bloků. Poslední krok vlády v pondělí 27. dubna naopak snížil podporu pro solární zdroje. Kabinet také schválil návrhy dvou smluv mezi vládou a energetickou skupinou ČEZ o stavbě nového jaderného bloku v Dukovanech.

Podle ekonomů by však šlo tyto věci spojit. Stát by tak mohl investovat do environmentálně čistších technologií a zároveň pomáhat hospodářství. Měl by zachraňovat ekonomiku s rozmyslem. Její obnova je dobrou příležitostí, jak začlenit do běžného života kritéria udržitelnosti, úspory energie a čisté technologie.

Budoucnost evropského hospodářství je podle významných mezinárodních organizací v podpoře energetické účinnosti, obnovitelných zdrojích, čistých technologiích a ochraně biodiverzity. Podle českých politiků, kteří se na průmysl rádi odvolávají, je naopak výroba s nízkou přidanou hodnotou založena na fosilních palivech a postoji k přírodě ve stylu po nás potopa. Svou neznalostí a nepřipravenosti tak mohou Česko na dlouhá desetiletí poškodit tím, že promeškají skvělou příležitost reformovat hospodářství směrem k udržitelnějšímu modelu s vyšší přidanou hodnotou.

Rozdílný přístup vlády k zeleným zdrojům

Oborovým asociacím také vadí rozdílný přístup k povolené ziskovosti jednotlivých obnovitelných zdrojů energie. Vláda schválila novelu zákona o podporovaných zdrojích energie (POZE). Ministerstvo průmyslu a obchodu v ní počítá s tím, že vnitřní výnosové procento bude pro různé obnovitelné zdroje rozdílné. Podle něj je to požadavek Evropské komise, podle asociace k tomu není důvod. Správný přístup by měl měřit všem stejným metrem. Některé další novinky v novele však vítá.

“Samotný krok rozdělit jednotlivé typy obnovitelných do různých tříd vnitřního výnosového procenta nedává smysl a je jasně diskriminační. Zvýhodňuje bioplynové stanice i přesto, že u nich často docházelo k souběhu investičních a provozních podpor. Naopak potlačuje využití solárních elektráren, které patří mezi efektivní obnovitelné zdroje s nulovými emisemi skleníkových plynů,” uvedl programový ředitel Svazu moderní energetiky Martin Sedlák.

Bohuslav Čížek ze Svazu průmyslu a dopravy řekl, že novela zákona o POZE byla předložena vládě s mnoha rozpory a nevyřešenými otázkami.
“Na naše otázky k odlišnému nastavení IRR pro různé zdroje energie ministerstvo průmyslu a obchodu neposkytlo žádnou věcnou odpověď, byť o ni Svaz průmyslu a dopravy opakovaně žádal. Tento krok vlády vnímáme jako pokračování neochoty diskutovat a řešit existující rozpory v zákoně.”

Některé další novinky, které novela přináší, ale část asociací vítá. Přivítala například to, že definuje, jakým způsobem budou od roku 2021 podpořeny nové projekty obnovitelných zdrojů. Návrh počítá s uplatněním provozní podpory formou aukčního či zeleného bonusu.

Ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček uvedl, že změna podpory pro obnovitelné zdroje by měla vést k roční úspoře mezi sedmi a deseti miliardami korun. Celkem stát ročně vyplatí na podpoře přes 40 miliard, předloni to bylo 46,1 miliardy korun. Ministr předpokládá, že se úspora rozdělí mezi pokles výdajů státního rozpočtu a snížení ceny elektřiny pro spotřebitele.

Zdroj: ČTK; idnes.cz; obnovitelne.cz