MŽP chce, aby novostavby povinně jímaly dešťovou vodu

Ministerstvo životního prostředí chce zavést u nových staveb povinnost akumulovat dešťovou vodu, nebo ji vsakovat. Změna v novele vodního zákona by mohla platit od roku 2021. Ministerstvo zemědělství bude chtít také navýšit rozpočet o 2 až 2,5 miliardy korun na vodohospodářské stavby a pozemkové úpravy.

Ministr životního prostředí Richard Brabec chce, aby investoři u nových projektů budovali retenční nádrže či vodu vsakovali a pozvolně uvolňovali například prostřednictvím jezírek. Budou mít také možnost využívat dešťovou vodu na podporu zalévání nebo na zelenou střechu.

Odvod dešťové vody do kanalizace bude podle Brabce umožněn jen v těch případech, kdy bude prokazatelně doloženo, že jiné řešení hospodaření se srážkovou vodou není možné. Zadržení vody v krajině i v urbanizovaném prostředí je podle něj jedním z klíčových opatření pro dotaci podzemních vody, a tak i jedním z nejdůležitějších opatření v boji se suchem.

Řada developerů již podle ministra tato opatření dobrovolně provádí. Změny chce ještě doladit s ministerstvem pro místní rozvoj, bude totiž nutné upravit vyhlášky v jeho gesci.

Ministerstvo chce také zvýšit dotační podporu pro zelené střechy u rodinné a bytové výstavby. V případě, že stavby vybudují zelené střechy, bude jim snížen odvod za srážkovou vodu pro komerční a městskou výstavbu. Investoři by tak podle ministra měli být motivováni k zeleným rekonstrukcím a výstavbě.

Zřizování komisí

Novela zákona, která vznikala několik let je nyní projednávána ve Sněmovně. Vyhlašovat se podle ní mají stavy sucha, následně i vážnější stav nedostatku vody a krizový stav. Komise by měly být na úrovni krajů státu, vypadla možnost zřizování komise u obcí s rozšířenou působností. Předsedou dané komise se stane hejtman daného regionu. Dalšími členy pak budou zástupci krajského úřadu, správci povodí, Českého hydrometeorologického ústavu, police, hasičů, hygieniků, případně i zástupci ministerstva dopravy. Krajské komise by měly vzniknout do tří měsíců od účinnosti zákona.

Opatření proti erozi

Ministerstvo dále připravuje tzv. protierozní vyhlášku, která by měla platit od příštího roku. Měla by tak pomoci monitorovat erozi. Kdo by pak neudělal protierozní opatření a zapříčinil tím erozní událost, byla by mu udělena sankce.

Pokud je půda ohrožená erozí, mohou zemědělci pěstovat plodiny v kuse maximálně na 30 hektarech, jinak by mohly přijít o část dotací. Opatření se tak doktne zhruba čtvrtiny orné půdy s výměrou 600 tisícich hektarů a 2300 podniků, která na nich hospodaří. Jde tak o jeden z kroků, jak omezit erozi. Díky tomu však může dojít i k zmírnění dopadů srážek a následných povodní. Od příštího roku by toto opatření mělo platit na veškerou půdu, nejen na tu ohroženou erozí.

Připravený je také návrh ústavní novely zákona, která by chránila zdroje pitné vody. Někteří poslanci však vyjádřili znepokojení, aby se nejednalo o podporu zabetonování krajiny na úkor ochrany přírody.

V minulém roce MŽP podpořilo 4606 projektů s náklady přes dvě miliardy korun. Aktuálně jsou otevřeny výzvy za 2,5 miliardy korun, což by mohlo znamenat další tři tísíce projektů. Podle odborníků z projektu InterSucho je nedostatek vody v Česku nejhorší za posledních 500 let.

Dále čtěte:

Brabec: Čelíme bezprecedentnímu období sucha

Zdroj: ČTK; MŽP