Řada sazenic kvůli intenzivnímu slunečnímu žáru v dubnu uschla

Letošní duben byl v průměru o půl druhého stupně teplejší než normálně. Kvůli teplému a hlavně suchému dubnu uschla řada nových sazenic budoucího lesa. V žáru slunce, které v dubnu svítilo 290 hodin, jich nevydrželo až 35 milionů.

Slunečního svitu si Česko v dubnu užilo více, než je běžné. Slunce v dubnu pálilo 290 hodin, což je podle meteorologů více než 165 procent oproti dubnovému normálu. Teplejší počasí se projevilo i na jarním zalesňování pasek, které lesníkům zbyly po kůrovcové kalamitě. Sazenice zejména na rozsáhlých nechráněných holinách doplatily na nedostatek jarní vláhy.

Chybí vláha a pravidelný déšť

Sucho ovlivnilo obnovu lesa například na zhruba hektarové pasece nedaleko Slatiňan na Chrudimsku. Slatiňanský revírník Milan Morch uvedl, že kvůli dubnovému propadu srážek mají až 25 procent ztrát sazenic borovice. Borovice přitom patří ke slunomilným dřevinám, nyní jim však chybí vláha a pravidelný déšť. Podle Morcha je oproti běžným ztrátám na sazenicích rozdílné to, že je nyní nebývalé sucho a netěžily se tak velké plochy. Holiny tak nebyly tolik velké, díky čemu byly chráněné okolním porostem.

Podobné problémy ve větším měřítku mají lesníci po celé republice. Především jsou to obří paseky na Vysočině či severu Čech, kde jsou až stohektarové holiny. Jiří Beneš z Hnutí Duha řekl, že malé sazeničky nezvládnou přemístění na vyprahlé holiny. Usychají choulostivé buky i jedle, které potřebují přistínění.

Jarní a podzimní zalesňování

Lesníci s určitými ztrátami při jarním i podzimním zalesňování počítají. Posledních pět let se však snaží zalesňování více přesouvat do podzimního období, nelze to však provést stoprocentně. Podle Morcha se nedá udělat všechno na podzim, ať už z důvodu personálních kapacit, tak kvůli kapacitě školek. Mluvčí Lesů ČR Eva Jouklová vysvětluje, že na jaře vysazují spíše prostokořenné sazenice, na podzim více obalované sazenice, především listnáče.

Podle Beneše by sazenice v současném počasí potřebovaly vyrůstat takzvanou přirozenou obnovou, kdy nový les vznikne přirozeně nejprve náletem tzv. přípravných dřevin, jako je bříza, která dokáže hodnotnějším dřevinám poskytnout lepší klima.

Lesníci podle Jouklové k přirozené obnově přistupují. Legislativa od letošního roku umožňuje zalesnit paseky až do pěti let. Dříve to bylo do dvou let. Díky tomu, že podle ní dá podstatně více počítat i s přirozenou obnovou lesa a využívá se všude, kde je to možné. Legislativa navíc rozšířila i výčet vysazovaných dřevin, které jsou pro přirozenou obnovu využitelné, například javor klen, lípa nebo bříza.

Rekordní výsadba

Státní lesy letos i přes nepříznivé počasí plánují rekordní výsadbu. Celkem plánují vysadit až 70 milionů sazenic. Podle Jouklové se již do dubna vysadilo na sedmi tisících hektarech 35 milionů sazenic a na horách se v zalesňování ještě pokračuje.

Zdroj: Seznam Zprávy