Opatření na zadržení vody v krajině je třeba kombinovat

Podle zástupců České komory autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě (ČKAIT) je potřeba jednotlivá opatření na zadržení vody v krajině kombinovat. Jedná se zejména o úpravy v zemědělském využívání krajiny, úpravy koryt potoků, využívaní šedých vod, ochranu podzemních vod a výstavbu zásobních nádrží pro zadržení povrchové vody po deštích nebo jarním tání.

Člen ČKAIT Michael Trnka uvedl, že vzhledem tomu, že se Česko nalézá na rozvodí třech moří a na naše území přitéká minimum vody, jsou srážky jediným zdrojem vody, se kterém se dá počítat. Vodu ze srážek je proto potřeba na našem území co nejvíce udržet, jak ve formě podzemních vod, tak ve formě povrchových vod v nádržích. Voda, která odtéká koryty řek je v podle něj již v podstatě na cestě mimo území ČR. Z toho důvodu navrhuje kombinovat veškerá možná opatření, jak vodu zbrzdit a uschovat na dobu nedostatku.

Vsakování vody

V zemědělském využívání krajiny je podle něj potřeba dbát na vsakování vody. Pokud by se více vody vsáklo, nemusely by vznikat škody na půdě při odtoku po intenzivních srážkách. Účinná je podle něj také úprava koryt potoků, jejich revitalizace a zpomalení toku.

Zelené střechy

Pro zadržení vody je také přínosné využívání zelených střech, které jsou částečně nebo zcela pokryté vegetací a půdou. Podle ČKAIT je jejich přínos pro novou městskou zástavbu nezpochybnitelný. Musí se však počítat s údržbou a provozními náklady. Diskutabilní je použití zelených střech u stávající zástavby. Teplota povrchu střechy s vegetačním krytem ani v letních měsících nepřesáhne 25 °C. Díky tomu je tak o 55 °C nižší než teplota povrchu vystaveného přímému slunci. Největším nedostatkem zelených střech je však jejich hmotnost, a tím zvýšené nároky na statiku střechy.

Robert Špalek uvedl, že se zelené střechy dělí na extenzivní a intenzivní. U extenzivních zelených střech je tloušťka vegetace většinou od pěti do patnácti centimetrů. Střešní konstrukce je tak méně zatížena, ale nedokáže zadržet dešťovou vodu. Její funkce je tak spíše izolační nebo okrasná.

Intenzivní zelené střechy mají obvyklou výšku vegetace 30 až 100 centimetrů. Umožňují tak dešťovou vodu lépe zadržet. Jsou také vhodné pro pobyt lidí jako odpočinkový prostor. Je však nutno počítat s vyššími náklady a zatížení střešní konstrukce je také logicky vyšší.

Podle údajů Svazu zakládání a údržby zeleně (SZÚZ) vzrostla plocha nově dokončených zelených střech v ČR v roce 2018 o 26,7 procenta na 247 tisíc metrů čtverečních. Budovy s těmito střechami jsou hlavně v Praze, Brně, Plzni, Olomouci a Ostravě.

Také čtěte:

Žalud: Proti suchu je třeba komplexních řešení

Zdroj: ČTK