Větrné zdroje mohou do roku 2040 pokrýt třetinu spotřeby

Ze studie Ústavu fyziky atmosféry Akademie věd ČR (AV ČR) vyplývá, že by větrné elektrárny mohly v roce 2040 pokrýt 31 procent dnešní spotřeby elektřiny v Česku, a to po zohlednění všech omezení a praktických těžkostí spojených s jejich realizací. Studie byla dnes představena pro Českou společnost pro větrnou energii (ČSVE) a Komoru obnovitelných zdrojů. Podle těchto organizací závisí rozvoj na přístupu státu.

V pondělí byl Světový den větru. Poprvé byl pořádán v roce 2009 z iniciativy Evropského sdružení pro větrnou energii (EWEA) a Světové rady pro větrnou energii (GWEC). Členem EWEA je i ČSVE.

Podobné podmínky jako jižní Německo

Podle Davida Hansliana z Ústavu fyziky atmosféry AV ČR má Česko v případě porovnání větrnosti i charakteru krajiny podobné podmínky pro větrné elektrárny jako v jižní polovině Německa. Přesto se v ČR nevyužívají větrné elektrárny ani z desetiny jako v této lokalitě.

Mezi hlavní závěry studie patří to, že větrné elektrárny mohou v roce 2040 zajišťovat ročně mezi 6 a 19 terawatthodinami (TWh) elektřiny, tedy přibližně mezi 10 až 31 procenty současné spotřeby elektřiny v ČR. Studie přitom zohledňovala i další požadavky ochrany přírody a nejrůznější jiná omezení technického, ekonomického i společenského rázu.

Překážkou je přístup státu

Předseda ČSVE Michal Janeček uvedl, že skutečný rozvoj větrné energetiky v ČR závisí na přístupu státu. V rozvoji je tak podle něj nejvýraznější překážkou nepodpora ze strany státu. Obnovitelné zdroje jsou tak stále považovány za jakýsi doplněk, jehož rozvoj vyžaduje EU. Podle Janečka jde však o zásadní nepochopení. Vítr a slunce dnes totiž vyrábějí nejlevnější elektřinu ze všech nově budovaných zdrojů.

Asociace dále uvedla, že negativní přístup ministerstev se promítá do rozhodování na všech úrovních.
“Je to začarovaný kruh – premiér nebo ministr řekne, že tu moc nefouká, hejtmanství je paušálně na svém území odmítne a starostové, kteří jinak nejsou zpravidla proti, nemají zájem o konflikt.” řekla dnes Michaela Lužová z firmy W.E.B, která v Česku projekty větrných elektráren spolu s partnery připravuje a několik větrných elektráren i provozuje.

Roční spotřeba elektřiny

Roční spotřeba elektřiny v roce 2019 činila 61,1 TWh, z toho ve větrných elektrárnách bylo vyrobeno 0,7 TWh, což odpovídá necelému procentu spotřeby. V zemích EU přitom větrné elektrárny zajistily loni v průměru 15 procent spotřeby. Nejvyšší podíl větrné elektřiny v síti má Dánsko (48 procent), poté Irsko (33 procent) a Portugalsko (27 procent). Vnitrozemské Rakousko pak pokrývá větrnými elektrárnami 13 procent spotřeby.

Nynější plán do budoucna

Český energeticko-klimatický plán, který v lednu přijala vláda, předpokládá do roku 2030 nárůst instalovaného výkonu větrných elektráren o 600 megawattů (MW), což by v přepočtu na současnou spotřebu v ČR znamenalo zvýšení na přibližně 2,9 procenta spotřebované elektřiny.

Dále čtěte: Obnova ekonomiky po pandemii je šance pro obnovitelné zdroje

Zdroj: ČTK