Pandemie pozastavila boj proti jednorázovým plastům
Kvůli pandemii způsobené koronavirem a zvýšeným hygienickým nárokům na mnoha místech se zvýšila míra používání jednorázových plastů. V USA se ruší omezení používání jednorázových plastů v obavách, že opakované používání obalů a brček může přispívat k šíření nákazy. V Evropské unii tlačí Asociace Evropských výrobců plastů na unijní politiky, aby zákaz používání jednorázových plastů o několik let odložili.
Když pandemie koronaviru zasáhla Spojené státy, místní samosprávy a velké společnosti rychle změnily svůj názor ohledně používání jednorázových plastů. Začaly zakazovat látkové tašky v obchodech s potravinami nebo například znovu použitelné kelímky v kavárnách. Opět přijali jednorázové výrobky, považují je totiž za bezpečnější a hygieničtější možnost.
Stát Oregon a více než půlmilionové město Albuquerque pozastavily dosavadní zákaz plastových pytlíků. Stát Maine odložil zákaz používání plastových pytlíků z dubna 2020 do ledna příštího roku. V San Franciscu v březnu nařídili podnikům, aby zakázali zákazníkům používat vlastní tašky, hrnky či jiné opakovaně použitelné předměty za účelem podpory opatření proti šíření koronaviru.
Výrobci plastů využívají situace
Výrobci plastů této situace využili a usilovně pracují na tom, aby pozastavení zákazů plastů zůstalo platné už natrvalo. Argumentují přitom tím, že jednorázové plastové nádoby a sáčky jsou nyní jedinou bezpečnou alternativou. Ozývají se také odborové organizace zastupující zaměstnance supermarketů. Kritici totiž tvrdí, že látkové a síťované pytlíky jejich uživatelé dostatečně často neperou a vystavují tak tyto pracovníky v obchodech zvýšenému nebezpečí nákazy.
Organizace za ochranu životního prostředí nejdříve s ohledem na momentální priority pozastavení zákazů jednorázových plastů nekomentovaly. Silně se však ozvaly poté, co výrobci plastů začali naznačovat, že obaly na více použití zhoršují průběh pandemie koronaviru.
„Plasty při pandemii sehrávají důležitou úlohu. Zejména při ochraně lidí, kteří v první linii bojují s nákazou. Nicméně je hrozivé, jak se korporace snaží využít strachu a nejistoty k oslabení ekologických politik, které jsme jen nedávno těžce vybojovali,“ uvedla organizace Ocean Conservancy na svých stránkách.
Zhoršená situace s plasty v oceánech
Již před vypuknutím pandemie ochranáři upozorňovali, že ročně skončí ve světových oceánech přes třináct milionů tun plastů. Na znečištění oceánů způsobené příliš velkou spotřebou jednorázových plastů ochranářské organizace upozorňují již několik let. Situace se podle nich v posledních měsících výrazně zhoršila, protože lidé během pandemie spotřebovávali mnohem více jednorázových plastů. V mořích často končí i ochranné pomůcky, jako jsou roušky, rukavice nebo obaly od dezinfekčních mýdel.
Odklad zákazu jednorázových plastů
Jednou z politik, na které se korporace zaměřují, je zákaz jednorázových plastů v Evropské unii, který má platit od příštího roku. Asociace Evropských výrobců plastů však tlačí na unijní politiky, aby zákaz o několik let odložili s argumentem, že jejich výrobky se během pandemie ukázaly jako nejhygieničtější.
Evropská města se potýkají s odhozenými rouškami, rukavicemi a dalšími jednorázovými ochrannými pomůckami. Jednorázové ústenky pohozené v přírodě se rozkládají velmi dlouho. Přesně to ale určit nejde, protože je to příliš specifická a úzká skupina odpadu. Jde jen odhadnout, za jak dlouho se rozloží. Doba rozkladu jednorázových ústenek a plášťů se odhaduje v řádu desítek let, gumové rukavice pak 50 až 80 let, plastové obaly z dezinfekcí a podobných prostředků 70 a více let.
V Česku se pohozené ústenky sice objevují, ale v podobné míře, jako je to u běžně odhozených odpadků. Problém u roušek či rukavic je hlavně potenciální infekčnost. Proto by je lidé měli vhazovat do speciálních kontejnerů nebo extra zabalené v pytlích.
Dále čtěte:
ČR by měla zůstat u původního cíle na snížení emisí CO2
Zdroj: CNN.com; idnes.cz; Hospodářské Noviny; lidovky.cz