Jak v budoucnu předcházet pandemiím
Podle dokumentu, který publikoval Mezivládní panel OSN pro biodiverzitu a ekosystémové služby (IPBES), je nutné se vedle boje s koronavirem zamyslet, jak v budoucnu pandemiím předcházet. K zamezení rychlého šíření nemocí by měl pomoci lepší přístup k životnímu prostředí a omezení kontaktů s divokou zvěří a hospodářskými zvířaty.
Podle zprávy riziko nových nemocí roste rapidním tempem. Každý rok se u lidí objeví více než pět nových nemocí, z nichž každá by mohla vyvolat pandemii. Podle dokumentu má více než 70 procent nových onemocnění původ ve zvířatech. COVID-19 je nejméně šestou globální pandemií od Velké chřipkové pandemie v roce 1918, známé jako španělská chřipka.
Odborníci zdůraznili, že i když se tato nová nemoc přenesla na člověka ze zvířete, její vznik byl zcela poháněn lidskými aktivitami.
“Stejné lidské činnosti, které řídí změnu klimatu a ztrátu biodiverzity, také zvyšují riziko pandemie prostřednictví dopadů na naše životní prostředí.”
Riziko pandemie však lze podle odborníků významně snížit větší ochranou chráněných oblastí a dalšími opatřeními, které povedou ke snížení lidské činnosti, které přispívají ke ztrátě biologické rozmanitosti.
Podle OSN je nutné postupovat jednotně. Prevence pandemie se stává společným tématem po celém světě. IPBES rovněž zmiňuje také vládní spolupráci mezi zeměmi.
Odborníci rovněž varují, že spoléhání se na to, že budeme reagovat na nemoc až po jejím vzniku je pomalou a nejistou cestou a může také ohrozit biologickou rozmanitost.
Dokument také apeluje na lidi, aby přestali zasahovat do divoké přírody a jedli méně masa. Produkce masa je jedním z nejčastějších možností kontaktu lidí s patogeny. Rovněž by měla být zvýšená zdravotní péče poskytnutá pro ty, kteří žijí v blízkosti zvířat, která představují nebezpečí.
Dokument doporučuje sestavit expertní pandemický panel, který se bude zabývat prevencí. Doporučuje také mezinárodní dohodu, která by vybudovala připravenost, posílila prevenci a kontrolovala epicentra nákazy.
Zdroj: news.un.org