Čeští vědci jako první na světě upravili chmel pomocí genetických úprav CRISPR

Vědci z biologického centra Akademie věd ČR (BC AV) jako první na světě upravili chmel pomocí moderní genetické technologie CRISPR, která umožňuje přesné zásahy do konkrétního genu. Chmel by tak do budoucna mohl mít více léčivých látek i hořkých kyselin. Techniku zatím úspěšně testovali na genu důležitém pro výrobu listových barviv, v současnosti však pracují na genech, které ovlivňují tvorbu látek důležitých v pivovarnictví nebo farmacii.

Metoda CRISPR

Metoda zvaná CRISPR umožňuje vědcům provádět cílené zásahy do DNA – mohou tak vypnout či opravit určitý gen nebo změnit jeho sekvenci. Technologie je velkou nadějí pro léčbu rakoviny a dědičných chorob.

S její pomocí již vědci ve světě modifikovali například rajčata, přesnici nebo ovocné dřeviny. Chmel otáčivý si poprvé vybrali výzkumníci v Českých Budějovicích. Badatelé si účinnost metody vyzkoušeli na genu, který kóduje klíčový enzym zajišťující výrobu listových barviv. Proč si vybrali tento gen? jeho vypnutí je na rostlině okamžitě poznat. Pokusné rostliny tak měly buď zcela bílé nebo mozaikovité listy.

Tým se nyní hodlá zaměřit na cílené změny v genech, které jsou zodpovědné za tvorbu hořkých kyselin důležitých pro pivovarnických průmysl. Dále se zaměří i na tzv. prenylované flavonoidy, které působí příznivě proti rakovině, bakteriím a zánětům.

Praveen Awasthi, postdoktorand z Indie v Biologickém centru AV ČR a hlavní autor výzkumu uvádí, že se tuto metodiku podařilo zavést pro chmel i přes fakt, že se jedná o vegetativně množenou plodinu, což představuje určitou komplikaci. Výhodou techniky CRISPR je podle něj její univerzálnost a to, že umožňuje upravit konkrétní geny bez zásahu jiné oblasti genomu. Vědci navíc do organismu nemusí vnášet cizí geny, jako je tomu u geneticky modifikovaných organismů.

Komerční využití plodin šlechtěných pomocí genetických úprav včetně metody CRISPR je v EU nyní prakticky znemožněno. Vědci se vesměs shodují na tom, že konzumace geneticky upravených potravin nemá na lidské zdraví nežádoucí účinky. Zatím však chybí studie dlouhodobých zdravotních dopadů.

Biologické centrum se v roce 2019 připojilo k iniciativě evropských vědců, kteří žádají Evropský parlament a Evropskou komisi o legislativní změnu.

Zdroj: AV ČR