Lidstvo už zničilo dvě třetiny deštných pralesů

Podle posledních studií lidstvo zničilo už dvě třetiny deštných pralesů na Zemi. Největšími příčinami úbytku stromů v pralesech je těžba a přeměna půdy v lesních oblastech na jiné účely.

Analýzu uskutečnila organizace Rainforest Foundation Norway (RFN), která zveřejnila poměrně hrozivá zjištění. Podle jejich dat je totiž těžba dřeva a přeměna (resp. konzervace půdy) zodpovědná za zmizení 34 procent deštných pralesů a znehodnocení dalších 30 procent.

Deštné pralesy sehrávají významnou úlohu v boji s klimatickými změnami – vegetace v nich slouží jako největší žijící zásobník uhlíku. Nejvíce zasažené oblasti se nachází zejména v Jižní Americe, kde jde především o amazonský prales.

Rozsáhlý ústup pralesů však ovlivňuje i živobytí lidí. Přibližně 13,2 milionu lidí po celém světě pracuje přímo v lesnickém sektoru a dalších 41 milionů lidí má zaměstnání, které s tímto sektorem souvisí. Navíc, deštné pralesy jsou domovem až 80 procent suchozemských zvířat.

Anders Krogh, autor studie RFN, říká, že v letech 2002 až 2019 jsme ztratili deštné pralesy o rozloze Francie. Podle agentury Reuters tento úbytek odpovídá úrovni ničení z posledních dvaceti let. Podle jejich odhadu každých 6 sekund zmizí prales o rozloze fotbalového hřiště. Například Brazílie ztratila 11 kilometrů čtverečních pralesa za jediný rok. Jde už o čtvrtý rok po sobě, kdy se tato úroveň oproti předešlému roku zvýšila.

Kari Asheim z RFN uvádí, že takový úbytek lidstvo nesmí dopustit. Tato čísla podle něj potvrzují, že Brazílie je jedním z největších ničitelů pralesů na světě. Amazonský prales přitom leží z poloviny v této zemi. Brazílie by tak měla stát v čele snah o to, aby se tento prales podařilo zachránit.

Sázení stromů nemusí být nutně nejlepším způsobem obnovy lesů

Změna klimatu měla zásadní vliv na vznik pandemie koronaviru