Počasí na jaře zásadně ovlivnilo stav kultur v lesích

Podle tiskové zprávy Sdružení lesních školkařů (SLŠ) ČR průběh jarního počasí zásadně ovlivnil stav vysázených kultur v lesích. Nízká půdní vlhkost po suché zimě, velké rozdíly v denních a nočních teplotách v první polovině dubna a výrazný deficit srážek v průběhu celého dubna měly zásadní vliv na ujímavost jarních výsadeb po celé ČR. Další škody způsobily i pozdní mrazy.

Přestože objem sadebního materiálu vzrostl a situaci ztěžovala mimořádná opatření proti šíření koronaviru, dokázali se s tím lesní školkaři i odběratelé sadebního materiálu vypořádat a zalesňovací práce probíhaly kontinuálně a bez větších komplikaci.

Na mnoha lokalitách z důvodu mírné zimy začalo vyzvedávání sadebního materiálu v lesních školkách a jeho výsadba již na konci února. O měsíc později však situaci komplikovaly holomrazy, které ztěžovaly nejen práci, ale i negativně ovlivnily stav vysázených kultur.

Dubnové sucho poškodilo nové výsadby

Podle předsedy SLŠ ČR Přemysla Němce je počasí hlavním faktorem kvality i kvantity úrody osiva lesních dřevin, které je nutné zajistit pro další produkci sadebního materiálu. Sucho trápí lesní školkaře již šestým rokem. Ze zpráv ČHMÚ je patrné, že v polovině dubna letošního roku byly celkově nejmenší průtoky v závěrových profilech hlavních povodí v porovnání s lety 2018 i 2019. Uvedl, že z důvodu extrémního sucha, které bylo na konci dubna vyhodnoceno jako nejhorší za 500 let, se objevily ztráty především na březnových výsadbách a jehličnatém materiálu. Květnové srážky pak zastavil nárůst ztrát na výsadbách, na mnohým místech je však podle něj poškození již nevratné.

Lesníci s určitými ztrátami při jarním i podzimním zalesňování počítají. Posledních pět let se však snaží zalesňování více přesouvat do podzimního období, nelze to však provést stoprocentně. Všechno se vysázet na podzim nedá, ať už z důvodu personálních kapacit, tak kvůli kapacitě školek. Mluvčí Lesů ČR Eva Jouklová vysvětluje, že na jaře vysazují spíše prostokořenné sazenice a na podzim více obalované sazenice, především listnáče. (Řada sazenic kvůli intenzivnímu slunečnímu žáru v dubnu uschla)

Pozdní mrazy

Další škody napáchaly pozdní mrazy 12. a 13. května, které na mnoha místech poškodily především narušené listnaté kultury. Došlo i k pomrznutí vzrostlých buků, jež zrovna kvetly, hlavně ve vyšších nadmořských výškách severozápadních Čech a Vysočiny.

Podle Němce jsou školkaři do určité míry schopni čelit rozmarům počasí a zajistit tak sadební materiál i pro další roky. S investicemi do závlah a dalších ochranných opatření však rostou náklady na pěstování. Navíc, proti škodám pozdními mrazy se v lese zabránit nedá. Podle bioklimatologa Zdeňka Žaluda z vědeckého týmu projektu InterSucho modely vývoje klimatu předpokládají, že okolo poloviny tohoto století bude běžné, že mrazy poškodí přírodu na jaře každý druhý rok.

Zdroj: TZ SLŠ ČR; eurozpravy.cz