Pokud se nepodaří rychle zalesnit vykácené plochy, bude problém s vodou!

Problém kůrovcové kalamity je podle odborné veřejnosti daleko širší, než že dojde „pouhému” vymýcení lesních porostů.
Doslova mrazení v zádech mají všichni ti, kteří poslední dobou naslouchají slovům lesních hospodářů zamýšlejících se nad budoucností krajiny na Vysočině. Pokud se nenajde rychlé řešení kůrovcové kalamity, čekají nás vysychající koryta potoků a řek, snižování hladin vody ve studnách, rybnících i vodních nádržích.

„Všichni očekáváme, že dynamika nárůstu kůrovcových těžeb bude nadále stoupat. Holiny musíme zalesnit co nejdříve. Tak, aby lesní porosty zabránily dalšímu vysychání krajiny,” uvedl Jiří Svoboda, ředitel Lesního družstva obcí.

Problém kůrovcové kalamity je podle odborné veřejnosti daleko širší, než že dojde „pouhému” vymýcení lesních porostů, a lidé tak nebudou moci chodit do lesa na houby nebo na procházky. „Na Vysočině je pramenná oblast několika řek. Pokud dojde k odlesnění rozsáhlých ploch a ty se okamžitě znovu nezalesní, řeky vyschnou.Voda z krajiny zmizí,” popsal katastrofický scénář, který se velmi rychle může stát skutečností, Ladislav Hromádko, vedoucí lesního provozu Kinský Žďár.

„Pokles hladin některých vodotečí už je znát,” doplnil Jiří Svoboda. Následkem bude snižování hladin ve vodních nádržích a s tím také spojená snížená kvalita vody.

Lýkožrouta smrkového ale nelze zastavit, jeho ataky na lesy Vysočiny jsou čím dál agresivnější. „Nárůst kůrovcové kalamity je neobyčejně rychlý a dynamický. Zatímco vloni do konce července jsme v podstatě neměli žádnou kůrovcovou těžbu, během srpna a září se v našich lesích zničehonic objevil kůrovec a museli jsme vytěžit jedenáct tisíc kubíků,” připomenul rychlost, s jakou se kůrovec zmocňuje zdravých porostů Ladislav Hromádko.