Výskyt lesních škodlivých faktorů v Česku v roce 2019
Přehled výskytu lesních škodlivých faktorů, publikovaný v květnové Lesnické práci, byl zpracován na základě hlášení lesnického provozu a údajů získaných při poradenské činnosti Lesní ochranné služby (LOS).
Abiotické vlivy
Objem evidovaných těžeb v důsledku poškození lesních porostů abiotickými vlivy (vítr, sníh, námraza, sucho a ostatní příčiny včetně antropogenních faktorů) činil v roce 2019 více než 4,4 milionu m3. Dominantním bylo z toho poškození větrem, které představovalo téměř 60 procent. Suchem bylo v roce 2019 poškozeno 1,29 milionu m3. Meziročně vzrostlo také poškození sněhem, v roce 2019 bylo poškozeno až 507 tisíc m3 dříví. Ostatní abiotické faktory (mráz, požáry a jiné příčiny) poškodily v roce 2019 kolem 48 tisíc m3. Žloutnutí smrku bylo v uplynulém roce hlášeno z plochy 44 tisíc ha, což je oproti předchozímu roku mírný nárůst.
Nejvíce poškození v důsledku abiotických vlivů bylo v roce 2019 hlášeno v Moravskoslezském kraji (654 tisíc m3), dále pak v Jihomoravském (568 tisíc m3), Olomouckém (499 tisíc m3), tedy v krajích zasažených rovněž kůrovcovou kalamitou.
Biotičtí činitelé
Přibližně 14,9 milionu m3 dřeva bylo poškozeno působením biotických činitelů. Jde tak o meziroční nárůst o více než 75 %. Jedná se výhradně o poškození způsobené dlouhodobě přemnoženým podkorním hmyzem.
Hmyzí škůdci
Početnost škůdců v roce 2019 dále narostla působené poškození se téměř zdvojnásobilo. V roce 2019 byly zaznamenány nevídané objemy smrkových kůrovcových těžeb i celkového napadení kůrovci na území ČR. Bylo evidováno přibližně 14,5 milionu m3 vytěženého smrkového kůrovcového dříví. Překonány byly i rekordní hodnoty z dřívějších let. Možnost stabilizace stavu je stále v nedohledu a bohužel se předpokládá, že tyto nepředstavitelné objemy budou v letošním roce opět narůstat. Většina skupin listožravého hmyzu byla naopak evidována stále ve velmi nízkých početnostech, pod prahem hospodářské škodlivosti.
Prudké zhoršení zdravotního stavu dřevin a přemnožení podkorního hmyzu se netýká pouze smrku, ale i dalších převážně jehličnatých dřevin. Borovice lesní jsou zejména v oblasti jižní Moravy a na Vysočině napadány celou řadou druhů podkorního hmyzu. Jedle bělokorá trpí napadením zejména lýkožrouta prostředního, meziročně došlo k dvojnásobnému nárůstu objemu poškození.
Houbové patogeny
Mezi houbovými chorobami zaujímají přední postavení kořenové hniloby působené zejména václavkami rodu Armillaria. V roce 2019 bylo evidováno přibližně 145 tisíc m3 václavkového dříví. Oproti roku 2018 (cca 171 tisíc) se jedná o další pokles v řadě několika let. Zlepšení je však výsledkem ústupu smrku z pahorkatin, nikoli snížením rozsahu napadení lesních porostů václavkami.
Kvůli nepřiznivým povětrnostním vlivům pak narostl význam houbových patogenů v borových porostech, padlí dubového či rzí. V roce 2019 pak také vzrostlo komplexní poškození jasanu, které bylo nejvyšší v historii ČR.
Předpokládaný vývoj zdravotního stavu lesa je v roce 2020 krajně nepříznivý. Podle průběhu počasí (teplo a sucho) v zimě se dá předpokládat nárůst plošného napadení jehličnatých porostů, který může nejenom způsobit kolaps ochrany lesa, ale přivodit kolaps celému odvětví lesního hospodářství. Opatření ochrany lesa před kůrovci je nutné soustředit především do pečlivého vyhledávání, včasného zpracování a účinné asanace aktivních kůrovcových stromů v dosud kalamitně nenapadených oblastech.
Zdroj: silvarium.cz; Lesní ochranná služba