Jak jsou země EU rozdělené v otázce plynu a jádra?
Kontroverzní rozhodnutí Evropské komise označit plynovou a jadernou energii za udržitelnou znamená, že oba zdroje energie budou zařazeny do taxonomie EU, což je technický soubor pravidel, který investory nasměruje k projektům šetrným ke klimatu. Co však tento plán ve skutečnosti znamená pro spotřebitele a životní prostředí v celé Evropě?
EU již dříve označila solární energii, geotermální energii, vodík, větrnou energii, vodní energii a bioenergetiku za zelené. Zahrnutí fosilního plynu a jádra “rozmělňuje dobrou nálepku udržitelnosti”, varovala německá vicekancléřka, když byl návrh dokumentu odhalen na Silvestra 2021.
Taxonomická klasifikace neurčuje, zda určitá technologie bude či nebude součástí energetických mixů členských států, uvádí Evropská komise.
Pokud jde tedy o veřejné investice, je nepravděpodobné, že by změnila pevně zakotvené postoje různých zemí. Mohla by však poskytnout větší mandát podporujícím zemím, jako je Francie, aby do svých jaderných elektráren napumpovaly prostředky.
Zařazení prosazovalo deset zemí, včetně Francie a Bulharska, Chorvatska, České republiky, Finska, Maďarska, Polska, Slovenska, Slovinska a Rumunska, z nichž většina již má jadernou energii ve svém národním energetickém mixu.
Francie získává přibližně 70 procent elektřiny z jádra, což je největší podíl ze všech zemí světa. Relativně malá část francouzské elektřiny pochází z fosilních paliv.
Na druhé straně Německo, Rakousko, Lucembursko a Španělsko se hlasitě postavily proti jaderné energetice, která podle nich svým toxickým odpadem porušuje zásadní princip EU “nepoškozovat významně životní prostředí”.
Jak bude EK rozhodovat o tom, které činnosti v oblasti plynárenství a jaderné energetiky jsou “bezpečné pro klima”?
EK předejde obavám, že podpora plynu je velkým krokem zpět na cestě ke klimatické neutralitě. Tvrdí, že vybrané projekty nám umožní odklonit se od technologií, které více znečišťují životní prostředí, jako je například uhlí.
Na obě odvětví budou kladeny přísné podmínky. Provozovny poháněné fosilním plynem budou mít limit 270 g emisí CO2 na kilowatthodinu a do roku 2035 musí plně přejít na obnovitelné nebo nízkouhlíkové plyny. Zásadní je, že mohou nahradit pouze stávající uhelná zařízení, která nelze nahradit obnovitelnými zdroji.
Mezitím budou muset jaderné reaktory splňovat vysoké bezpečnostní standardy, aby se mohly stát součástí taxonomie, a nejpozději do roku 2045 získat stavební povolení.
Představitelé EU připustili, že ani plyn, ani jaderná energie nejsou obnovitelné a konečné rozhodnutí je “vyváženým kompromisem, který zohledňuje všechny názory”.
Vyřazení fosilních paliv se protáhne
Podle údajů analyzovaných společností Ember plyn předstihl hnědé uhlí a v roce 2020 se stane největším producentem emisí v odvětví energetiky. Vzhledem k tomu, že společnosti a investoři budou brzy prostřednictvím taxonomie nasměrováni na plynové projekty, existuje nebezpečí, že se postupné vyřazování fosilních paliv protáhne.
Členské státy a poslanci Evropského parlamentu mají nyní až šest měsíců na to, aby návrh Komise analyzovali a vznesli námitky. K zablokování aktu v přenesené pravomoci však bude zapotřebí, aby se proti němu zvedla vlna odporu.
Toho, čeho nemohou dosáhnout poslanci Evropského parlamentu bojující proti jaderné energii a fosilnímu plynu, by mohla dosáhnout i řada právních námitek. Ekologičtí právníci z ClientEarth tvrdí, že zahrnutí fosilního plynu by bylo neslučitelné s několika právními předpisy EU, včetně jejích závazků vyplývajících z Pařížské dohody.
Rakousko kvůli tomu v příštích týdnech podá žalobu k Soudnímu dvoru Evropské unie. Uvedla to rakouská ministryně pro klima, životní prostředí a energetiku Leonore Gewesslerová. K Rakousku se připojí také Lucembursko.
Zdroj: Euronews, AP