Nedostatek odpadního dřeva představuje problém pro naplnění cíle Zelené dohody

Odborníci z Lesnické a dřevařské fakulty Mendelovy univerzity v Brně spočítali, zda je Česko schopné splnit závazky, které jí vyplývají ze Zelené dohody pro Evropu v oblasti obnovitelných zdrojů energií za odvětví lesního hospodářství. Z jejich expertní studie vyplývá, že podíl lesní biomasy z primární produkce v palivovém mixu je v současnosti na své maximální možné hranici. Při zachování principů trvale udržitelného hospodařené v lesích už není možné další zvyšování těžby.

Jedním z hlavních cílů Zelené dohody EU je zvýšení podílu obnovitelných zdrojů energie na hrubé konečné spotřebě na 32 procent za celou unii. ČR se zavázala dosáhnout podílu 22 procent. Pro přiblížení k tomuto cíli však bude v ČR nadále hrát významnou roli spalování lesní odpadní biomasy, tedy větve, shnilé části kmenů a další dřevo, které po pokácení lesa nemá technologické využití třeba k výrobě nábytku.

V minulých letech došlo ke zvýšení těžby dřeva, aby se zabránilo šíření kůrovce. Tato kalamita je však nejspíš za svou kulminací a zásoby surového dřeva se výrazně ztenčily.

V roce 2018 byl roční objem lesní biomasy pro energetické účely takřka 7,9 milionů tun. Do roku 2036 ale bude maximální roční objem lesní biomasy 7,6 milionů tun.

“Podíl lesní biomasy z primární produkce v palivovém mixu ČR je v současnosti na své maximální disponibilní hranici.” uvedl Dalibor Šafařík z Lesnické a dřevařské fakulty MENDELU. Pokud by se zvýšil podíl kácení dřeva na spalování, mohlo by to mít za následek nedostatek dřeva pro technologické zpracování – pro pily, průmysl papíru a celulózy nebo výrobu aglomerovaných materiálů na bázi dřeva.

Nezpracovaný odpad z pil a papíren

Klíčem by podle Šafaříka mohlo být hledání jiného zdroje než v lese – například lepší využití odpadu na pilách, papírnách nebo ve stavebnictví. Z hlediska ochrany životního prostředí však není vhodné kácet dřevo přímo na spalování, když je z něj možné vyrobit produkty s vyšší přidanou hodnotou.

Získat biomasu pro energetické využití je možné i z takzvaných energetických plodin jako řepka nebo kukuřice. Tyto plodiny však zase kritizují ekologové, jelikož zabírají rozsáhlé plochy zemědělské půdy a ohrožují biodiverzitu.

Zdroj: MENDELU; iRozhlas