Intenzivní sucho nebo bleskové povodně mohou otřást světovou ekonomiku
Extrémní počasí – ať už jde o intenzivní sucho nebo bleskové povodně – může katastrofálně zpomalit globální ekonomiku, uvádějí vědci v časopise Nature. Navíc zjistili, že tyto dopady nejvíce pocítí bohaté a průmyslově vyspělé země.
Zasažený průmysl a služby
Globální analýza ukázala, že epizody intenzivního sucha vedly k největším otřesům ekonomiky. Ovšem i dny s intenzivními záplavami – jaké se vyskytly v červenci 2021 v Evropě – způsobily rovněž silné otřesy ekonomického systému. Nejpřekvapivější však bylo, že zemědělské ekonomiky se ukázaly být vůči těmto typům šoků relativně odolné, říká Maximilian Kotz, environmentální ekonom z Postupimského institutu pro výzkum dopadů klimatu v Německu. Naopak nejhůře byla zasažena dvě další podnikatelská odvětví – zpracovatelský průmysl a služby.
V důsledku toho nebyly extrémními srážkami nejvíce postiženy státy, které jsou zpravidla chudší a jejichž společnost je závislá na zemědělství. Šlo spíše o nejbohatší státy, jejichž ekonomika je více vázána na výrobu a služby, jako je bankovnictví, zdravotnictví a zábava.
Je dobře známo, že zvyšující se teploty se mohou podepsat na ekonomické produktivitě, například tím, že ovlivňují zdraví a chování lidí. Jaký vliv však mohou mít změny srážek způsobené změnou klimatu na globální ekonomiku, však není tak jednoznačné.
Částečně je to proto, že předchozí studie zkoumající možnou souvislost mezi srážkami a produktivitou se zaměřovaly na změny ročních srážek, Takový časový rámec, který “je příliš krátký na to, aby skutečně popsal, co se v ekonomice skutečně děje,” říká Kotz. Tyto studie ukázaly, že více deště v daném roce je v podstatě prospěšné. Více vody je totiž dobré pro zemědělství a další lidské činnosti, dodává. “Tato zjištění se však týkala především ekonomik závislých na zemědělství a chudších ekonomik.”
Studie podle nových měřítek
V nové studii se Kotz a jeho kolegové zabývali třemi časovými měřítky – ročními, měsíčními a denními srážkami. Zkoumali, co se stalo s ekonomickou produkcí v časových obdobích, kdy se srážky odchýlily od průměrných historických hodnot. Podle Kotze zavedli zejména dvě nová měřítka, která nebyla v předchozích studiích brána v úvahu. Šlo o počet deštivých dnů, které v daném regionu spadnou za rok, a extrémní denní srážky. Tyto faktory pak tým zkoumal v 1 554 regionech po celém světě – což zahrnovalo mnoho subregionů v rámci 77 zemí – v letech 1979 až 2019.
Ačkoli se studie nesnaží konkrétně odpovědět na otázku, proč byly výroba a služby tak postiženy, záplavy však kupříkladu mohou poškodit infrastrukturu a narušit dopravu. Tyto extrémní projevy počasí jsou pak účinky, které se pak mohou šířit dodavatelskými řetězci. “Je možné, že tyto věci mohou být nejdůležitější ve výrobě, kde je infrastruktura velmi důležitá, nebo v odvětvích služeb, kde je lidská zkušenost do značné míry diktována těmito každodenními aspekty počasí a srážek,” vysvětluje Kotz.
Zahrnutí denních a měsíčních extrémů srážek do tohoto typu analýzy bylo “důležitou inovací”, protože odhalilo nové ekonomické zranitelnosti, říká Tamma Carletonová, environmentální ekonomka z Kalifornské univerzity v Santa Barbaře, která se na nové práci nepodílela. Carletonová nicméně říká, že “zjištění v této práci ještě nejsou jednoznačná v tom, kdo je nejzranitelnější a proč, a naopak vyvolávají mnoho důležitých otázek, které by měl budoucí výzkum rozkrýt”.
Ekonomické důsledky
Extrémní srážky, včetně sucha i záplav, se budou s rostoucí globální teplotou vyskytovat častěji, konstatoval v srpnu Mezivládní panel OSN pro změnu klimatu. Závěry studie podle Kotze představují další důrazné varování pro průmyslově vyspělý a bohatý svět: změna klimatu způsobená člověkem bude mít “velké ekonomické důsledky”.
Zdroj: Science News