Pandemie za sebou zanechává hromadu plastového odpadu

Plastové výrobky hrály významnou roli při ochraně lidí během pandemie COVID-19. Rostoucí poptávka po osobních chráněných pomůckách způsobila masivní narušení dodavatelského řetězce a systému likvidace odpadu. Podle oficiálních údajů se dovoz roušek a respirátorů do EU v první vlně pandemie (v dubnu a září 2020) zvýšil oproti běžnému stavu o 170 tisíc tun.

Množství plastového odpadu produkovaného po celém světě se od vypuknutí epidemie koronaviru odhaduje na 1,6 milionu tun denně. Odhaduje se, že je denně vyhozeno přibližně 3,4 miliardy jednorázových obličejových masek.

Během uplynulého roku byl svět v době pandemie svědkem nebývalého nárůstu poptávky po plastových výrobcích, jako jsou jednorázové rukavice, roušky, balená voda, dezinfekční prostředky na ruce a čisticí prostředky. Vlády po celém světě navíc z důvodu bezpečnosti a ochrany zdraví používání jednorázových výrobků podporovaly.

Do životního prostředí v minulém roce byly přidány miliony vyřazených plastů na jedno použití, které způsobily nárůst plastů, jež znečišťují moře a oceány. Současné trendy předpovídají, že křivka úniku plastů do přírody bude i nadále exponenciálně růst. Při současném tempu růstu by podle odhadů Světového ekonomického fóra bylo do roku 2050 v oceánech více odpadního plastu než ryb (podle hmotnosti v tunách).

Problém s mikroplasty

Problém představují rovněž mikroplasty, jejichž výskyt v pitné vodě byl potvrzen již v roce 2017. Další studie odhalily, že průměrný člověk sní nejméně 50 tisíc částic mikroplastů ročně. Rok 2020 nám také dal nové poznatky o mikroplastech ve vzduchu, které byly nalezeny i v těch nejodlehlejších oblastech USA. Každý rok na americkém západě prší více než 1 000 tun drobných částic. To odpovídá až 300 milionům plastových lahví. Tyto mikroplasty, přesouvané větrem, byly nalezeny téměř ve všech koutech světa – dokonce se dostaly až do Arktidy.

Budoucnost s menším množstvím plastů v přírodě vyžaduje podle Laury Peanové z Global Plastics & Packaging Lead masivní snížení množství, které uniká z naší ekonomiky do životního prostředí – snížení by mělo být vyšší než 50 procent. Tento krok však podle ní vyžaduje přehodnocení našeho současného používání těchto materiálů, kromě soustředění se na sběr a recyklaci malého množství.

Společnosti tak musí přehodnotit všechno od základu: počínaje redukcí plastů, nahrazováním plastových výrobků tam, kde to má smysl, zvyšováním obsahu recyklovaných plastů, jakož i recyklací a zmírňováním dopadů likvidace. Globální transformací plastového systému by se podle Peanové mohl snížit tok plastu do přírody až o 80 procent.

Zdroj: corporateknights.com; The Guardian; WSJ